Zařizování dětských pokojů

Byť se zařizování dětských pokojů podřizuje designérským interiérovým trendům, nejrychlejším a nejsilnějším "trendem" je váš poklad osobně. Nemá sice žádné životní zkušenosti, ale zato neuvěřitelnou představivost. Všechno chce hned vyzkoušet a názor změní i dvakrát za odpoledne. Jeho pokoj by měl být jako on ..

Variabilnost je slovo, které dětský pokoj vystihuje nejvíce. Přirozeně, děti rostou, mění se jejich nároky, požadavky. Jaksi mimoděk se postupem času z pokoje vytrácejí nejdříve gumové a poté plyšové hračky, přibývají učebnice, počítač, kolečkové brusle, boxovací pytel, kytara, plakáty ...
Každý věk má svá specifika a priority, vlastní pokoj je však nesmírně důležitý v každém období.

Malý
Malý školkař potřebuje především plochu na hraní. Ocení teploučký koberec se sedacími poduškami, na kterém si dokáže hodiny stavět lego a pouštět vláčky, ale i svačit nebo si zdřímnout, když ho unaví omalovánka. V tomto čase se v dětském pokoji použije všechno, co se dokáže měnit tak rychle jako dětské nálady, vše co je jen trochu variabilní nebo multifunkční. Bedýnky s kolečky a víkem, na níž se dá sedět, je v pondělí vynikající pirátskou lodí, ve středu v ní skončí všichni plyšoví miláčci a v sobotu je zavřený mladší bratr. Předškolákům i menšímu školákovi se zavděčíte i textilním domečkem, který vhodně doplní palandu, je skvělým místem pro domácí dobrodružství a spolehlivě ukryje všechna dětská tajemství.

Větší
Školák potřebuje pracovní místo - vlastně stůl. Nejen kvůli domácím úkolům a přípravám do školy, ale obecně je školní věk obdobím psaní, kreslení, stříhání, modelování a nejrůznějších sběratelských vášní. Zásuvky, kontejnery, stojany, skříňky a krabice jsou v tomto období nezbytností. Nejen že spolehlivě uschovají všechny věci, ale pomohou udržet jakž - takž pořádek. Dětský pokoj školáka výborně doplní nafukovací křeslo, žebřiny nebo křeslo zavěšené ze stropu, na kterých se dá vydovádět nadbytek energie.

Největší
Pro teenagera je důležitá postel. Je to místo, kde se skvěle esemeskuje, čte, telefonuje. Středoškolák se na posteli učí, poslouchá hudbu. Na širokou postel - "letiště", se vejde celá parta a právě tady se rozebírají všechny školní i sportovní strategie, nejlépe s mísou popcornu. Teenagerská zařízení dětského pokoje se začínají nápadně podobat obýváku, všechny zbytky "dětskosti" jsou nepřípustné, pokud to zrovna není metrový plyšový medvěd, který je ještě v tomto období "cool". Dětský pokoj se stává místem prezentace vlastních - obvykle rebelantských - názorů a vidět to je zejména na stěnách.

Kdo stanovuje pravidla?
V případě malých dětí je to jednoznačné, u starších to bývá o něco složitější. Pro obě strany je užitečné, pokud se rodiče dokáží zbavit obav z toho, co dítě s pokojem udělá, pokud mu nechají volné ruce. Dítě by mělo dostat možnost, aby projevilo svou individualitu a tvořivost. Dětský pokoj prostě musí odrážet osobnost dítěte. Díry po hřebících, stěny oblepené plakáty a jiné "škody" se přece později dají odstranit. Jednotlivé detaily zařízení (barvy, polohu nábytku, doplňky) proto vždy raději dohodněte s dítětem, aby se na svém "pracovišti" a zároveň útočišti cítilo příjemně.

Do prodejny nábytku pro děti bychom měli jít vyzbrojeni základními znalostmi ergonomie a poznáním, že výrobci nábytku a zařízení pro děti musejí dodržovat mezinárodně platné bezpečnostní předpisy a parametry.